Herna + muzeum s automatovými klasikami - arcadehry

Dnes jsem se konečně dokopal a s kámošema zajel asi 30 km od PraGLu, podívat se do interaktivního muzea se starými automatovými hrami v Červeném újezdě (jezdí tam MHD ze Zličína, takže výmluva nemám auto, je zatracena), které se prostě nazývá arcadehry.cz.
Pokud čtete herní magazíny (což při ceně 250 za číslo, děláme snad jen my sběratelé) nebo sledujete herní weby, tak už jste pravděpodobně o tomto místě slyšeli, ale projistotu děláme reklamu i tady.
Je trochu smutné, že retro je v módě a tak spousta lidí, chválí staré věci, jen aby vypadali dost "odstátě" (vzdělaně), speciálně se tohle týká různých recenzentů a vývojářů, že je hraní a pak se většinou, ukáže pořádně neví o čem co jde.
Já rozhodně nechci takto nekriticky tyto staré hry jen chválit, je to kus historie, jakýsi relikt, který má pořád své nesporné klady. Hlavní soudobý klad tedy vyšší HW výkon => lepší grafika na velké 30" obrazovce a skvělé zvuky oproti domacím popelnicím (s 14 palcovým černobílým monitorem a PC Speakerem) už dávno neplatí. Nicméně jsou tu stále jiné klady, jako velká přímočarost těchto her, které pochopíte za pár vteřin, HW ovládání - volanty, pedály, 2 páky na ovládání tanku (jako v tom skutečném), světelné pistole s reálnou spouští a mířidly, co na mě asi nejvíc zapůsobilo, byl simulátor motorky s reálným plynem a hlavně ovládáním přes naléhávaní na strany, nikdy bych neřek, jak tohle může být zábavnější daleko více než všechny volanty a pedály světa. Další nespornou výhodou je, že mnoho her cca polovinu můžete hrát také s kamarády (někdy i se 3), se kterými se budete daleko blíže, než při nějaké onlinovce či lanparty. Dalé musím zmínit placení, nevhazují se nikam mince, ale platí se jen kilo za vstup (zde si myslím, že by sleva pro děti třeba do 15 projektu slušela, třeba i za cenu, že by dospělí pracující platili víc) a pak hrajete zdarmo a co je nejlepší, mnoho her v tomto nežimu nemusíte hrát pořád dokola, ale i když umíráte často, pak pořád pokračujete tam, kde jste skončili, až nakonec projdete celou hru a vyzkoušíte většinu jejího obsahu.
K nevýhodám, ona arkádovost a immersivita, je dvousečná, hry v drtivé většině postrádají hloubku, příběhu a atmosféru, pokud hloubkou nemyslíme šíleně dlouhá komba nebo hledání nějakých easter eggů. Samozřejmě musíte se zvednout a někam jezdit (btw více informačních směrovek přímo ve vesnici by prospělo) a zaplatit za něco co si můžete nějak "nějak" zahrát doma v emulátoru. Introverty mohou rušit i ostatní hráči (jako, třeba sprostě nadávající kamarádi z dětství, za které se trochu stydíte:) A u pár her to může být pro některé přílišná brutalita, tímto zdravím mě podobné, kteří tento fakt shledávají zajíamvým minimálně z akademických důvodů:) Řek, bych že malou generaci může taky poněkud znechutit větší obtížnost některých her, které si řeknou o nějaký ten tréning.
Abyste ale podobné závěry jako já mohli vynášet, musí takovéto herny existovat a to znamená, že je musí navštěvovat čas od času lidé a zaplatit jejich provoz. Zajímavé je také sledovat evoluci od prvních jednoduchých her ve stylu Pong, přes Pacmana, až po pár moderních 3D her, které jsou zde také trpěny - možnost volby je skvělá věc.
Takže se zastavte a vyzkoušejte všech 93 argumentů (na stránkách pořád chybí seznam her, které si můžete zahrát), které nyní muzeum má, jen varuju z vlastní zkušenosti 1 návštěva nebude stačit... Jedna rada na závěr, pokud nemáte rádi zimu, tak vězte, že uvnitř se netopí a kovové součásti strojů jsou relativně studené, takže pokud nebude dobré počasí doporučuji si sebou vzít staré "bezdomovecké" rukavice s odstřiženými prsty.