NOVINKY MODIFIKACE ČLÁNKY TUTORIALY ENTITY DOWNLOAD DISKUZE ODKAZY

ČLÁNKY O TVORBĚ MAP A MODIFIKACÍ DO POČÍTAČOVÝCH HER

Zde najdete přehled všech vydaných článků, které přibližují tvorbu modifikací z pohledu samotných vývojářů, jejich rady, rozhovory, reportáže, apod. Celkem je v této sekci 65 článků.

Hra:
  Seřadit dle: Názvu▼  Vydání▼
Vložil: RuThaN,  dne: 25.05.2014,  zobrazeno: 7616x  

Očekávání a cíle

Na SteamOS jsem se hodně těšil, protože ve velmi pozitivních představách mohlo jít o něco, díky čemuž bychom se konečně zbavili nadvlády Microsoftu, jehož můžete nebo nemusíte mít rádi, ale jehož produkty jsou pragmaticky prostě drahé a ušetřit se snažíme všichni. Jak v poslední době musím stále opakovat, v situaci, kdy se dá koupit nějaký malý tichý počítač na starší hry a na Internet za cca 4 tisíce, je prostě cena další 4 tisíce za plnohodnotný Win 7 home prostě moc. OEM verze Windows sice stojí o kus méně, něco přes 2 tisíce, ale nedá se přenést na jiný HW, takže jde o velmi špatnou investici.

SteamOS je jednou ze záplavy linuxových distribucí založených na Linuxovém kernelu od zakladatele Linuxu - Linuse Torvalda. Cílem Linuxu je přinést alternativu k operačním systémům od MS a to jak na úrovni serverových OS (zde již díky cenové politice MS vyhrál), tak na úrovni běžných uživatelů. Různé distribuce (odnože) se samozřejmě zaměřují na různé skupiny uživatelů, nebo platících zákazníků. Pro nás je výhodou, že drtivá většina linuxových distribucí je zcela zadarmo a dokonce neobsahuje ani žádné moderní otravné reklamy (což žel asi musí přijít).

SteamOS měl na startovní čáře jednu zásadní výhodu. Oproti ostatním Linuxovým distribucím, které v současné době jako primární operační systém dle dle různých průzkumů používá asi tři procenta internetových uživatelů osobních počítačů, má tu výhodu, že za ním stojí mocná společnost Valve. Valve je jednak společnost s obrovským kapitálem a ziskem, ale také firmou, které se daří určovat trendy a má páky, jak donutit herní vývojáře dělat to, co chce. Pokud neděláte to co chce, nepustí vaší hru na Steam.

Instalace

Jakmile ve Valve konečně vypustili první betu SteamOS, začal jsem jako člověk, který nemá rád MS a k jehož velkým žroutům času paří Linux, SteamOS stahovat a hledat informance o jeho instalaci. Hned instalace se ukázala jako pěkný oříšek a něco co spolehlivě odradí většinu potencionálních běžných uživatelů, kteří by chtěli betu zkusit (samozřejmě tvrzení o běžných uživatelích a betě linuxového OS, je tak trochu oxymor(m)on). Požadavky na instalaci byly totiž následující:

  • Processor: Intel or AMD 64-bit processor
  • Memory (RAM): 4GB or more
  • Hard Drive: 500GB or larger disk - all data on disk will be erased during install procedure
  • Videocard: Nvidia, AMD, or Intel graphics card
  • USB port
  • Mainboard UEFI boot support

Takovouto verbež si držím na svých discích, kolik OS máš, tolikrát musíš nastavovat, no neberte to! Ač to nemůžu nijak dokázat, tak tohle je screenshot ze SteamOS.

Abych použil parafrázi slov, těch co udělali pro český jazyk v posledních desetiletích nejvíce: "Vidíte tam tu pětistovku, já myslel, že mě vomejou." Naštěstí jsem zpozoroval, že někteří lidé zkouší Steam v rámci virtuálních počítačů, například ve Virtualboxu, kde skoro všechny novější formáty virtuálních disků, zajišťují, aby neobsazená kapacita virtuálního disku na fyzickém disku nezabírala téměř žádné místo (prostě se řekne, že od sektoru XY, už je jen samé prázdné místo, nuly). Takže jsem si dle návodu nainstaloval nejdříve systém do virtuálu, se kterým se dá blbnout, protože z pohledu fyzického počítače jde vlastně jen o pár souborů na disku, se kterými je možno zacházet jako se všemi ostatními. Snadno se kopírují, zálohují, přenášejí mezi různými počítači, mažou etc.
Musím říct, že se mi OS podařilo do bootovatelného stavu nainstalovat až na několikátý pokus, protože defaultní instalace mi nezafungovala. Musel jsem se ponořit trochu hlouběji do nastavení jen mírně upraveného debianího (debian je distribuce na které je SteamOS založen) instalátoru. Opět, pokud by se do instalace pouštěl nějaký méně zkušený nebo trpělivý uživatel, byl by pravděpodobně tento krok pro něj konečnou, neboť by se zbytečně vztekal. Před samoutnou instalací jsem musel udělat ještě jednu věc - instalačka je kdoví proč defaultně navržena pro USB flashku, musel ji tedy ještě zkonvertovat do bootovatelného ISO formátu, který se pak dá vypálit nebo podhodit virtuálnímu počítači. Korunu všemu nasadilo, že aby se celá ta instalační maškaráda vůbec rozjela, tak je potřeba ještě základní deska s podporou bootu z UEFI zařízení, což bude u některých starších počítačů problém.

Při dalších experimetech jsem samozřejmě zjistil, že SteamOS po instalaci zabírá na disku asi 10 GB. Valve při instalaci smaže obsah celého instalačního disku, což byl zase jen o důvod více, proč se SteamOSem začít ve virtualizované formě. Vysvětlení proč instalátor disk maže, podle mne tkví v prosté programátorské lenosti, protože SteamOS při instalaci na něm dělá z mého pohledu prasácky asi 5 oddílů, namísto jednoho se kterým si Linux také umí vystačit, což pak znamená, že by se buď musel disk překonvertovat do GPT formátu nebo převést některé existující oddíly na logické, či z nějakých primárních udělat rozšířené, díky reliktu jménem MBR, kterému se podařilo přežít do dnešní doby.

Uživatelské rozhraní - první dojem

První dojem poté, co mi konečně SteamOS nabootoval byl zklamáním. Sice se jedná o betaverzi, ale už ta musí jasně udávat směr a něco ukázat. Uviděl jsem standardní debianí přihlašovací odpudivou obrazovku, která byla jako obvykle na mém sekundarním displeji (a její přehození v Linuxu na jiný displej je zajímavé téma na diplomovou práci), zadruhé jsem musel jít hledat na Internet přihlašovací údaje, které musíte ručně vyplnit. Ani hloupé přihlašovací jméno není předvyplněno, protože Linuxová paranoia (Linux si zakládá na bezpečnosti, což je pro serverové edice fajn, ale pro běžného uživatele peklo ... zlaté UAC :).

Přibližně tohle po bootu uvidíte, teda až na taskbar, ten si musíte sami hodit dolů a nastavit, aby byl jako ve Windows Ne všechno je v Linuxu ošklivé, třeba Gnome system monitor, který používám jako Task manager je fajn, akorát si ho na stisk CTRL+ALT+DEL musíte nastavit svépomocí

V rámci již zmiňované přihlašovací obrazovky si můžete vybrat ze tří základních rozhraní, do kterých se přihlásíte, což je u Linuxu běžná záležitost. Jedním z nich je Steam BigPicture, který rovnou spustí Steam v režimu přizpůsobeném pro ovládání pomocí gamepadu a používání na televizi. Tento režim je fajn, pokud chcete SteamOS používat jen jako herní konzoli, tj. jen hrát (BigPicture si můžete vyzkoušet už dlouhou dobu na Steam klientovi ve Windows).
Druhým režimem je Gnome 3, což je defaultní desktopové prostředí pro SteamOS. Pokud nejste linuxovým uživatelem, nebo znáte jen distribuce jako Gentoo nebo Ubuntu, které si nechávají na vzhledu záležet, tak si budeme nemile šokováni. Debian při vší úctě vypadá jako WinXP s Win98 skinem bez efektu, což může být pro některé uživatele málo.
Posledním režimem zobrazení je Gnome 2, které je mnoha uživateli zatím oblíbenější, než třetí ještě pořád relativně nová verze. Je prostě více odladěnější a více blízké tomu, jak si většina uživatelů rozhraní na desktopu představuje (WinXP).
Co uživatele šokuje ještě více, než samotné kostrbaté uživatelské prostředí, které neumí spoustu věcí na které jsou zvyklí, je samotná programová nabídka, kterou probereme později.

Instalace do fyzického počítače

Ještě se vrátím k instalačnímu martyriu. Jelikož virtuální počítač a akcelerace grafiky pořád nejdou moc dohromady, tak jsem samozřejmě chtěl Steam zkusit i ve fyzické počítači. Nechtěl jsem do počítače dávat další disk, takže jsem si musel udělat image oddílu ve virtuálním počítači a tu nasledně obnovit na předpřipravenou fyzickou diskovou partition. Obojí jsem udělal pomocí free verze EaseUS Todo backup, což je jeden z mála aplikací, která tohle s linuxovými partitionami umí a nerozbolí vás z toho hlava jako u Clonezilly. Abych mohl přenášet jen jeden oddíl musel jsem si přenastavit pár konfiguráků a sloučit data na všech 5 linuxových oddílech.
Následně jsem musel využít trochu linuxové magie a přidat do zavaděče, který řeší, jaký z mých 6 OS z disku po startu naběhne, další podsložku SteamOS. Tím jsem docílil toho, že mi SteamOS na fyzickém počítači nabootoval alespoň do stavu nouze, čili do terminálu (stav nouze s příkazovou řádkou), kde jsem musel prohodit ovladače grafický karty, protože virtuální počítač samozřejmě používá jinou kartu (resp. ovladače) než můj fyzický, což vede k ekvivalentu modré smrti při normálním bootu. Po nějaké době se povedlo (psaní dlouhých http adres do příkazové řádky pro stažení souboru přes wget není pěkným zážitkem) a grafické rozhraní naběhlo.
Po naběhnutí GUI pro změnu nešel zvuk, jak jsem později zjistil, byl defaultně nastaven zvuk přes HDMI, nikoliv přes jack výstupy na zvukovce. Což se sice dá v ekvivalentu ovládacích panelů Windows změnit, ale musel jsem to dělat po každém restartu, protože v GUI jaksi chybí položka "use it like default" přes Alsa konfiguráky a Alsa mixer se mi nepovedlo docílit cílového stavu.
Poslední úkol na cestě k hráčově spasení bylo pokusování s ovladačem. Drátový Xbox360 ovladač Steam poznal, chytl se v Big picture a ve hrách, akorát bylo třeba přemapovat dvě tlačítka, které byly kdoví proč prohozeny. Kupodivu se chytil i neoriginální (MS za něj chce 8 stovek, čínané dvě) bezdrátový Xbox 360 ovladač s USB receiverem.
Následně jsem už jen svou instalační image pro překlopení do fyzického kompu nasdílel dalším nešťastníkům na netu, abych jí po 2 dnech musel stáhnout, protože i komerční verze Dropboxu, jak se ukázalo má limit na traffic.. ale jako s ženskejma, zájem potěší, o tom žádná:).

Tady vidité kolik z mých cca 200 her,šlo v SteamOS pustit, moc ne Tady jedna praktická ukázka - hraní v okně: Kill em all a nechcete si nakecat něco o dobrém soundtracku, Debustrol Apokalismus si pusťte!

Programová nabídka a neherní použití

Poté, co jsem zprovoznil základní HW, jsem se pochopitelně celý nedočkavý vrhnul na zkoušení her. Po přepnutí Steam Clienta na Linux mod, se jako vždy pod Linuxem má kolekce zmenšila z 200+ her na asi na 30. Všechny hry, které jsem zkoušel fungovaly, samozřejmě bylo nutno znovu stáhnout jejich linuxovou verzi a framerate byl místy znatelně horší, než ve Windows, výjimečně se objevovaly nějaké artefakty v obraze. Klasické linuxové padání her a GUI, které znám z jiných distribucí, se vyskytovalo překvapivě sporadicky.
Na herní použití dobré, ale nativně jich jde málo, co s tím? Valve se nás snaží předsvědčit, že cestou bude streamování, kdy zapneme v pokoji PC s Windows a budeme obraz streamovat do obýváku. Toto řešení je otravné na nastavování a nešetrné na energii a ještě blokuje 2 počítače. Předpokládám, že budoucnost mu dá červenou. Další možností, jak provozovat Windows hry na Linuxu, je "emulace" přes Wine API. Wine místy funguje dobře, místy s problémy, místy vůbec, ale procento her hratelných na Linuxu bez nějakého velkého nastavování se tím dá značně zvednout, řekněme tak na 40-50 procent, s nějakým nastavování až na nějakých 85% (detaily viz WineDB). Avšak ne každému se chce investovat x hodin do snahy zajistit rozumný chod hry pod určitým operačním systémem.
Jenže díky fatalismu Valve, SteamOS zatím Wine nepodporuje, neobsahuje balíky nutné pro jeho instalaci. Stejně tak nepodporuje ani PlayOnLinux, což je uživatelsky příjemná nadstavba na Wine. Wine je nakonec po větší snaze možné na SteamOS zkompilovat a spustit, ale opět je to otravná operace, která se vůbec v jiných distribucích dělat nemusí. U herního systému bych čekal Wine předinstalované i se Steam clientem, který by ano díky Wine musel být v OS ve dvou verzí - Windowsovské a Linuxové, ale pořád lepší než málo her. Druhou možností je, že by linuxový klient povolil instalaci her přes Wine. Dokonce i velký John Carmmack se nedávno vyjádřil, že v nativní Linuxové porty moc nevěří a že Wine se mu zdá lepší cestou.

Programová "výbava"

Největším problémem SteamOS jako neherního OS je fakt, že v základu má k dispozici nicotně malé množství programů, na které je běžný uživatel zvyklý. Což o to, kdyby šly nějak jednoduše doinstalovat, jenže ony nejdou, protože na rozdíl od Windows, kde se programy instalují stylem stáhnu exe soubor a vyberu cestu a dám ok, se v Linuxu instaluje jinak.
Programy se stahují z takzvaných repositářů, kde by měly být aplikace předpřipravené pro vaší distribuci, tak aby fungovaly - což mimo jiné minimalizuje objem přenášených dat a duplicitu souborů a konflikty různých aplikací. Jenže, má to také své stinné stránky, například když jako v případě SteamOS do daného repositáře jeho správce moc aplikací nepřidá. Samozřejmě je tu možnost přidat neoficiální zdroje aplikací, jenže pak namísto kvality dodávané věhlasnou firmou, dostáváte něco co "nabastlí" pár lidí po večerech, což je většinou jiný level. Můžete, stejně jako já přidat i přímo debianí balíky, zkusit s nimi štěstí, ale často narazíte na jednoduše neřešitelný konflikt verzí jednotlivých balíků, protože aplikace potřebuje verzi X a ve vaší distribuci je verze Y, kdybyste ji odinstalovali, tak zase nebude fungovat spousta jiných programů.
Ještě musím zmínit další stinnou stránku linuxové fragmentace a potažmo systému repositářů. Totiž že v různých distribucích jsou různě pojmenované důležité systémové adresáře a je zde různá logika kam co ukládat, narozdíl od Windows se neukládá drtivá většina instalovaného programu do jeho adresáře, ale jeho soubory jsou "rozházeny" do komplikované adresářové struktury, binárky jsou tam, spouštěcí soubory támhle, ikony onehde atd. S těmito různými cestami mívají právě problémy rádoby univerzální linuxové instalátory, které stáhnete ze stránek některých dodavatelů aplikací. Výsledkem je, že na SteamOS není v současné době možné bez velkého násilí provozovat aplikace, na které jste zvyklí a které již linuxovou verzi mají. Pro mne to byly třeba Skype, Trilian, CiscoVPN, Teamviewer, Virtualbox, Vmware player, QEMU. Nejednou ani mnohé emulátory her, naštěstí aspoň DosBOX funguje.
Dále chybí ovladače a software pro TV karty, tiskárny, scannery a další méně obvyklý HW a když už jsou většinou nedosahují kvality originálního softwaru. Když už mluvím o ovladačích, tak pro Linux je zdaleka nejlepší mít grafickou kartu od Nvidie, Intel je sice podporovaný, ale pořád příliš pomalý na trochu novější hry, ale s AMD je to těžké. AMD grafické karty nebyly v první verzi SteamOSu ani podporované. Valve tím zřejmě chtělo na AMD zatlačit. Nyní, již podporované jsou, ale jejich výkon je dle mých osobních testů tak na třetině až polovině výkonu Windows. Takže namísto 60 FPS, máte 20-30, například na mém víkendovém kompu s Core i5 quadem s AMD Radeon 7750 není na SteamOS hratelný ani Serious Sam3, který ve Windowsech jede jak hodinky. Tohle samozřejmě není vina Valve, ale je to typická ukázka toho, jak prostě AMD dlouhodobě dodává šíleně špatné ovladače, se kterými je spousta problémů, u minoritní platformy je to jen víc vidět.

Terminálu - toho si v Linuxu užijete, pokud tedy nebudete uctívat bohy defaultu Jak vidno alespoň ten Dosbox nám sviští.

Promarněná příležitost, všemi směry nedotažené

Můj finální dojem z SteamOS je mixem dvou hlavních emocí. První je zklamání, že Valve takhle promarnili příležitost, udělat víc než tupou jednoúčelovou krabici s BigPicturem bez Windows, která se bude večer vyjímat u televize. Druhou emocí je pocit lenosti. Představoval jsem si, že Valve udělá něco víc, než že jen vezme nejnovější Debian, očeše ho na kost a přidá tam Steam, podporu ovladače, vlastní pozadí a vylepší stabilitu OS (dost možná právě díky jeho očesání).
Můj dojem o lenosti by se dal ještě změnit tím, že by Valve přišli rychle s velkými updaty, ale to se nestalo. Updaty přichází hodně pomalu a je jejich málo, nyní cca 4 měsíce po vydání. Když to přeženu, mám pocit, že ve Valve na tomto operačním systému dělá tak 5 vývojářů a my bychom jich pro naše spasení potřebovali tak padesát.
Pokud nenastane nějaká zásadní změna, jak v rámci kvality podpory desktopového použití, tak v rámci množství Linuxových her, tak si nemyslím, že SteamOS se stane nějakým velkým hráčem, který by konkuroval konzolím. Přeci jen je zde spousta lepších distribucích jako třeba Mint, jehož největším problémem je komplikované povyšování verzí s čím se něco dělat dá. Ubuntu, které svého času vypadalo nadějně, ale před pár lety spáchalo sebevraždu pomocí svého Unity GUI, které je jednoduše naprosto příšerné. Jak si můžete přečíst, v rámci jiných mých elaborátů, možná nakonec na linuxu nebude záležet, zadupe je do země Androidx86, který z linuxu používá jen jeho jádro a všechno ostatní si v Google udělali po svém.

RuThaN


Zdroj obrazků: vlastní


 DISKUZE -- 2

Nadpis: 
Přezdívka/nick: 
Text příspěvku: 
(pouze holý text)
Napiš cifrou deset:
 09.12.2015 09:41:49 -- kuma:  SteamOS  
Pořád se o něm všude píše, bohužel ani Steam Machines nejsou takový trhák aby je vůbec někdo vyráběl a hlavně prodával s předinstalovaným SteamOS. Pro jistotu tam stejně nacpou Windows10. Myslím že nebýt Windows 10, tak by měl SteamOS větší šanci... Windows 8 se zrušenou nabídkou START hodně nahrávaly přechodu ke konkurenci. Záhy zjistili že je potřeba START vrátit a tak vyšel Windows 10, nic jiného jež zprasený klon 7 a 8 vybavený šmírováním. 
 22.11.2015 22:23:30 -- flex-anon:  steamos  
Byl tam velký potenciál na začátku, ale ve Valve si ukrojili příliš velký krajíc a to nedotáhli, přece jenom dělat a udržovat vlastní operační systém jenom kvůli hrám je trochu velké sousto.. 
 Poslední vydané články
25.04.2016  EDITORY  od: p2k
18.04.2016  Obecné tém  od: kuma
17.04.2016  Obecné tém  od: kuma
13.04.2016  VR  od: kuma
11.04.2016  Obecné tém  od: kuma
09.04.2016  DN3D  od: kuma
 Poslední vydané novinky
16.02.2017  od: kuma
15.10.2016  od: p2k
14.09.2016  od: kuma
09.06.2016  od: kuma
 Vybíráme z map a modifikací:
cs_d@rk_bunker
Counter Strike
07.08.2001
cs_hunt
Counter Strike
05.08.2000
de_barel
Counter Strike
05.05.2000
cs_kabuko
Counter Strike
02.06.2001
cs_nukelab
Counter Strike
14.04.2001

 Přehled článků prefer. n/a

© Petr Skovajsa :: 2000-2018. Všechna práva rezervována.
Přebírání, přepisování nebo kopírování jakýchkoliv materiálů z tohoto webu je povoleno pouze s písemným svolením autora daného obsahu nebo šéfredaktora www.ceskemody.cz.

| Vygenerováno za 0.02286 sec. |